Barokní zámecká budova v severním průčelí bývalého poplužního dvora byla postavena majiteli panství hrabaty z Harrachu v r. 1736 jako novostavba. Patrně jen ve zlomku stavby obsahuje zbytky původní renesanční tvrze z 2. pol. 16. stol. V r. 1789 Jan z Harrachu prodal zámek Filipu Neriovi z Fürstenberka. Jeho dědička Marie Josefa jej v závěti z r. 1806 odkázala Maxmiliáu Josefovi Thurn-Taxisovi. Ten Vlkavu po jejím úmrtí připojil k loučeňskému panství. V r. 1945 byl zámek znárodněn a stal se majetkem státu. Bylo v něm několik bytů pro zaměstnance statku. Po r. 1989 začal značně chátrat. - Patrová obdélná budova s krytou vysokou mansardovou střechou se střešní věžičkou s hodinami, zvonem a znakem hrabat Harrachů. Po požáru v r. 1873 byla věž nahrazena valbovou střechou. Obě hlavní průčelí, severní a jižní, zvýraznily ploché trojosé rizality, v jižním byl umístěn hlavní vstup s portálem opatřeným prolamovaným nadpražím a harrachovským erbem. Obdélná okna umístěna v lizénových rámech, přízemí jižního rizalitu doplnila omítka napodobující bosáž. Z původní dispozice interiéru se dochovala především místnost v severozápadním nároží, zaklenuta valeně se dvěma trojbokými výsečemi, zbylé prostory jsou plochostropé, obdobně jako patro přístupné po dvojramenném schodišti.
Keywords
zámky * majitelé zámku * poplužní dvory * věže * šlechtické erby
Citation
ANDĚL, Rudolf et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda. 1984, s. 516.
ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. 2. díl, N-Ž. Praha: Libri. 2005, s. 605-611. ISBN 80-7277-208-2.
