Původně zde stávala renesanční tvrz, z níž dodnes zbyla jen brána s polokruhovým vjezdem a se sgrafitovou rustikou. Na základech tvrze nechal v r. 1670 hrabě Norbert Kfelíř ze Zakšova, nejvyšší lesmistr schwarzenberského panství, postavit zámek. - Rokokově klasicistní jenopatrová obdélná budova s průjezdem do uzavřeného hospodářského dvora. Na zahradním průčelí obdélníková okna s klenáky a se splávkovými římsami v přízemí a segmentovými nadokenními římsami v patře. V ose klasicizující rizalit s portálem zakončeným stlačeným obloukem. Hlavní průčelí má podobné členění, střední rizalit je však naznačen pouze zdvojením lizén. Nad vjezdem portálu alianční znak zakladatele zámku, v mansardové střeše nad hlavním průčelím tři vikýře. Schodiště s prolamovanou balustrádou vede do chodby prvního patra. - Ve druhé polovině 20. stol. zámek sloužil jako depozitář Národního muzea, celý dvůr patřil JZD. Značně zchátralý byl vrácen do soukromých rukou. Od r. 2006 je majitelem herec Karel Roden, zámek postupně obnovuje a chová zde starokladrubské koně.
Keywords
tvrze * zámky * renesance * rokoko * klasicismus
Citation
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 475.
HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko, Voticko. Díl IV. Sedlčany: Alfa Print, 1994, s. 85-87.
CHVÁL, Václav. Skrýšovský zámeček. Horymír. 2001, č. 39, s. 19.