Bývalá tvrz stávala v dnes zaniklé obci Badry, asi 8 km východně od Poděbrad, mezi dnešními obcemi Sány a Libněves, východně od obce Opolánky. - Poplužní dvůr Badry byl písemně poprvé připomínán již r. 1088 jako majetek vyšehradské kapituly. Tvrz byla uváděna až okolo r. 1403, kdy ji od dalšího vlastníka, hradišťského kláštera získali bratři Přibík a Čeněk z Obědovic. Od Jana z Obědovic získal Badry Jan Čelák z Mečíře, který je zde doložen r. 1454. V r. 1464 potvrdil král Jiří z Poděbrad odúmrť jeho dětem a r. 1466 ustanovil, aby držitelé tohoto statku byli many poděbradského hradu. Ještě téhož roku převedl Badry na Diviše ze Smědovic. Po smrti Divišova syna Hynka získal r. 1488 od krále Vladislava II. tvrz Badry (poplužní dvůr a již pustou ves) syn Jiřího z Poděbrad Hynek, kníže minsterberský. Ten je r. 1492 daroval svému služebníkovi Hynkovi z Újezda, on a jeho rod potom používal přídomek Baderský z Újezda. R. 1541 získal Badry Mikuláš Hlaváč z Vojenic, r. 1553 Badry připadly k poděbradskému panství. V té době byla již pustá také tvrz. - Stávala na kruhovém tvrzišti o průměru asi 40 m, obklopeném příkopem (napájeným vodou z Cidliny) a náspem. Na vrcholu o průměru okolo 30 m stálo 22 m dlouhé obdélné stavení s mohutnými zdmi z opuky. Bylo rozděleno na čtyři místnosti, největší z nich byla jižní. Hospodářská stavení dvora stála okolo tvrze na výspě, kterou dnes protíná železniční trať. - V místech bývalé obce dnes stojí novogotické stavení s hospodářským dvorem ze druhé poloviny 19. stol. Místo zvané Badra je počátkem tzv. Sánského kanálu. Tvrziště bylo vyrovnáno s okolím, jeho místo vyznačují jen četné úlomky opuky nebo nálezy střepů v ornici (kachle z 15. stol. uloženy v muzeu v Poděbradech).
