Ve východní části obce, při cestě do Zavržic, součást hospodářského dvora. Jihovýchodní část usedlosti zabírají hospodářské budovy. - Písemné zprávy o vzniku velkostatku nejsou dochovány. Základy zámecké budovy pocházejí ze 17. stol., do nynější podoby upraven ve druhé polovině 18. stol. - Jedná se o střízlivou, slohově nevýraznou obdélnou budovu řešenou symetricky, krytou mansardovou střechou. Nízký valený strop klenutého vestibulu býval zdoben lunetami a pasy. Pod stavbou klenuté sklepy. - Před zámkem na jihu hospodářský dvůr, na severozápadě anglický park, dnes velmi zanedbaný. Zámecký rybník postihl osud ztráty vody za doby uranové těžby v Kamenné. Ke dvoru patřil také ovčín, ze kterého po požáru v r. 1921 zbylo pouze obytné stavení, později opuštěné a zpustlé. V areálu dvora býval i malý pivovar, zrušený v r. 1875. - Od r. 1689 zde snad sídlil Jiří Strachovský z Lub, v polovině 18. stol. Jan Dominik Krumpholtz a od r. 1788 Matyáš Wagner z Angerburgu. V první polovině 19. stol. majitelem velkostatku Jan Arnošt Fleisner, po něm francouzský šlechtic Landerville, koncem 19. stol. Richard hrabě Clam Martinic a od r. 1895 továrník Kocián Hernych z Ústí nad Orlicí. V r. 1910 koupil dvůr se zámkem statkář Otakar (Otta) Brdlík, potom spolumajitelem i jeho zeť ing. Mirko Uher. Jim byl také majetek na podzim r. 1950 zkonfiskován. O zámek a jeho následnou devastaci se potom postaral Státní statek Kamenná.
Klíč.slova
zámky * dějiny * majitelé zámku * hospodářské dvory * majitelé dvora * ovčíny * zámecké parky * anglické parky * rybníky * těžba uranu
Citace
VOSTAREK, Jiří. Historie osad na Milínsku: Kamenná. Milínský zpravodaj, 1996, roč. 20, č. 4, s. 19-20.
ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. 1. díl. Praha: Libri, 2003, s. 288-294.
