Původně zde stávala tvrz snad obklopená příkopem, byla součástí velkého poplužního dvora. Jejím majitelem uváděn r. 1318 vladyka Matěj z Hospozína. Od r. 1501 byli majiteli panství Štrouchové z Chlumku, patrně již oni započali s renesanční přestavbou tvrze. Dokončili ji Hrobčičtí z Hrobčic, kteří zde sídlili v l. 1583-1611. Tvrz byla tehdy patrová budova s pavlačí, ve dvoře stával pivovar. Pobělohorskou dobu přečkala tvrz v majetku Hložků ze Žampachu, byla však značně zpustošena při pohybu vojsk po kraji. Tvrz nebo zámeček nechal patrně před r. 1673 obnovit další majitel, Václav Zdeněk Chřepický z Modliškovic; barokní kartuš z r. 1673 s nápisem a znakem Václava Zdeňka a jeho manželky Magdaleny (rozené ze Žampachu) umístěna dnes na špýcharu. Touto přestavbou vznikl čtyřkřídlý, raně barokní patrový zámek s nádvořím. V 17. stol. zde sídlili Clary-Aldringenové, v l. 1764-1924 poslední majitelé, Kinští. Zámek byl v 18. stol. doplněn věžičkou s galerií, zde byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Majitelé zde ale pobývali velmi sporadicky, zámek chátral a okolo r. 1836 byl zbořen. Po r. 1836 byl v původním zámeckém nádvoří vystavěn nový, jednoduchý neslohový zámeček, sloužil jako sídlo správy hospozínského statku a obydlí úřednictva. V této budově byly využity fragmenty z původní zámecké budovy, např. barokní pískovcové ostění veřejí, hlavice barokních pseudojónských a pseudokorintských sloupů aj. - V zámku dnes kanceláře zemědělského družstva.
Klíč.slova
tvrze * přestavěné tvrze * zámečky * zámky * renesance * baroko * majitelé tvrze * majitelé zámku
Citace
DOBNER, Libor. Hospozína a Hospozínek a jejich starší i mladší historie. Slánské listy, 18.1.1994, roč. 2, č. 1, s. 27.
DOBNER, Libor. Hospozína a Hospozínek a jejich starší i mladší historie. Slánské listy, 1.2.1994, roč. 2, č. 2, s. 33.
