Důležitá zastávka na železniční trati z Prahy do Tábora a následně do Rakouska. - Výstavná historická výpravní budova, založená v souvislosti se zprovozněním Dráhy císaře Františka Josefa v r. 1871. Do značné míry unifikovaná nádražní budova se skládá ze tří samostatných částí. Nejstarší jižní křídlo vzniklo v návaznosti na zprovoznění trati. Budova má typické dvoupatrové rizality s nízkými střechami, přístřešek nad nástupištěm s litinovou konstrukcí a fasády členěné pásovou bosáží. V obdobném stylu přistavěno koncem 19. stol. i větší severní křídlo. Obě křídla propojena spojovací částí (krček) s výrazně odlišnou neobarokní fasádou a dekorativní železnou markýzou nad vstupem. V neobarokním stylu také původní luxusní čekárna pro nejvýznačnější pasažéry (např. císař František Josef I. nebo německý císař Vilém II.), dnes běžně nepřístupná pracovna přednosty železniční stanice. Císařský salonek nechal pro své hosty postavit majitel konopišťského panství, arcivévoda František Ferdinand d'Este. - K historickému areálu nádraží patří ještě točna, výtopna, vodárna a stavědlo.
Klíč.slova
nádraží * železniční nádraží * železniční tratě * železniční točny * novobarokní sloh
Citace
DVOŘÁKOVÁ, Eva, JIROUŠKOVÁ, Šárka, PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Vyd. 1. Praha: Titanik, 2008, s. 12.
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(8) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
