Uprostřed obce, na mírném návrší na bývalém hřbitově. - Původně gotický koste poprvé písemně zmiňovaný r. 1352 jako farní. Fara zanikla po r. 1415 (činnost v Městečku obnovena až v r. 1853). Za husitských válek kostel vypálen. Oprava kostela za Vladislava II. Jagellonského, ten také kostel osadil dvěma zvony, pocházejícími z l. 1497 a 1515. Za hraběte Valdštějna kostel přestavěn barokně; podle návrhu F. I. Préea vedl stavební práce J. M. Mayer. - Jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně. K západnímu průčelí připojena dvoupatrová věž se dvěma přístavky; v jednom schodiště na kruchtu, ve druhém Boží hrob. Vnějšek členěn velkým řádem lizénových rámců, okna pravoúhlá se segmentovými záklenky. Vnitřek zaklenut valenou klenbou s výsečemi, v západní části lodi kruchta oddělená plnou zdí, sakristie zaklenuta zrcadlovou klenbou. Střecha kostela kryta taškami, báň věže a sanktusník pobity plechem. - Zařízení: z doby okolo r. 1700; hlavní oltář portálový, s točenými sloupy a s novodobým obrazem; boční oltáře rámové, s obrazy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého; kazatelna s reliéfními ornamenty; cínová křtitelnice z poloviny 17. stol.; náhrobky ze 17. stol. - Kolem kostela stával hřbitov, který sloužil za Jagellonců jako pohřebiště katolíků (luteráni a pod obojí byli pohřbíváni na Křivoklátě).
