Budova bývalého vodního mlýna na Knovízském potoce je připomínána k r. 1561. Nejstarší dochovaná budova v obci, na které najdeme i znaky Zejdliců ze Šenfeldu (tři ryby), někdejších držitelů mlýna a obce. Jednalo se o dědičně nájemný mlýn. V pozemkové knize je nejstarší záznam datován k 6. září 1862, kdy polovinu mlýna získala Marie Vlasáková, matka MUDr. Erazima Vlasáka. Vlasákové zde hospodařili až do počátku našeho století. Na počátku 20. stol. zakoupil usedlost Jaroslav Brejník, jenž je v r. 1906 zapsán v pozemkové knize již jako vlastník. Následující rok získala polovinu jeho paní M. Brejníková. Mlýn měl dvojí složení, dvě vodní kola (průměr 4,45 m a 4,9 m). Jedna vodní značka byla osazena do zdi obytného stavení v podobě desky s mosaznými hřeby a nápisem JB 1907. Druhá je na pískovcové skále nedaleko silnice vedoucí do Kralup. Jaroslav Brejník postupně zmodernizoval mlýn, přistavěl skladiště pro obiloviny a kanceláře. Dochovala se i jeho žádost o zavedení generátorového motorového zařízení. Rodina mlýn nechala přestavět do dnešní secesní podoby, kde na štukové výzdobě najdeme stylizovaný mlynářský znak, motivy práce ve mlýně, ale i patrona mlynářů - sv. Václava. - Na domě je nedaleko vstupní části umístěna pamětní deska JUDr. Ladislavu Brejníkovi, za jeho nezištnou pomoc potřebným po dobu války v letech 1939-1945. Jiná pamětní deska na staré části mlýna připomíná, že se zde v r. 1863 narodil význačný český lékař MUDr. Erazim Vlasák. - Brejníkové hospodařili ve mlýně do r. 1948, poté byla majetek postupně zkonfiskován a po r. 1989 restitucí navrácen původním majitelům. Mlynářská usedlost slouží jako výrobna dřevěných palet.
