| Descripton | Pozoruhodná budova na horním konci Palackého náměstí. - Na žádost dobrovické obce nechal radnici postavit tehdejší majitel panství, Henyk z Valdštejna. Pozemek daroval měšťan Havel Valášek v r. 1601, starší měšťanský dům byl pro místní radní upraven okolo r. 1608 na reprezentativní budovu s věží a orlojem. Na stavbě se podíleli italští mistři, kteří pracovali ve službách Henyka na jeho panství. V zasedací síni radnice byl vytvořen dřevěný kazetový strop, kopie vzácného stropu z Tanečního sálu Henykova dobrovického zámku. Zřízen zde byl i nový obecní šenk. V r. 1660-1664 byla radnice opatřena opěrnými pilíři. O Velikonocích r. 1673 však celá radnice vyhořela, neporušený zůstal pouze vstupní kamenný portál s městským znakem. Během jednoho roku byla postavena znovu, ale v jednodušší podobě, bez orloje a již bez honosného stropu. Do přelomu 19. a 20. stol. (do výstavby restaurace-hotelu Radnice) sloužila původní radniční budova pohostinství. Z dnešní zasedací síně v přízemí byl vchod do sousední šenkovny a kuchyně. Nájemce bydlel v prvním patře, velká klenutá místnost (dnes kancelář) sloužila k ubytování hostů. Protější taneční sál (dnes obřadní síň) měl trámový strop a nad vchodovými dveřmi kruchtu pro muzikanty. Později byl v prvním patře radniční budovy umístěn archiv města, v přízemí knihovna, v místnosti dnešního archivu šatlava. Budova byla stavebně upravena v l. 1924-1925, r. 1930 byl do radniční obřadní síně instalován jeden ze čtyř původních renesančních stropů z dobrovického zámku, který nechal v r. 1831 tehdejší majitel panství Anselm Thurn-Taxis přestavět na cukrovar (další tři zámecké stropy dnes na Švihově, Plumlově a v Mnichově Hradišti). - Hlavní budova radnice je renesanční, jednopatrová, lichoběžníková, s arkádovým podloubím v průčelí, nad ním plné patro podepřené opěrnými masivními pilíři a završené dvoudílným dvoupatrovým štítem se středním nástavcem. Při jižním straně budovy je přístavek třípatrová hranolová věž s dřevěným ochozem, po jižním boku dřevěná pavlač, do dvora barokní brána z 18. stol. V přízemí mázhauz zaklenutý šesti poli s hřebínky. V hlavní síni prvního patra dřevěný kazetový strop přenesený r. 1930 z Tanečního sálu zámku je paradoxně originálem, podle kterého byl původní radniční strop vytvořen. Strop je zdobený vyřezávanými valdštejnskými erby a osmi malbami podle Ovidiových Proměn: Jupiter a Kallisto, Narcis, Diana a Akteon, Kefalos a Aurora, Lov kalydonský, Kyparissos, Adonis a Venuše, Odysseus a Kirké a čtyři nezřetelná pole (při restaurování nebyly rekonstruovány dokonale), pravděpodobně jsou zde vyobrazeni Lynkus, Arethusa, Koronis, Lycabas, Danos, Hypermestra, Pyramus a Thisbe. Na okrajových polích jsou arabesky propletené fantastickými postavami, nestvůrami, zvířaty, ovocem a květinami. Uprostřed erb Valdštejnů, postranní erby patří Anně z Vartenberka, manželce Jindřicha z Valdštejna a jeho matce Apolonii Černčické z Kácova. - Silně poškozený strop r. 1930 restauroval akademický malíř Bohumil Číla. Jména původních malířů a řezbářů nejsou známa (snad malíři Elausen a Kreger Kraugus, kteří působili v Henykových službách). - Radniční věž je od r. 2008 přístupná veřejnosti, vždy v době provozu Informačního centra v Dobrovici.
|
|---|
