Na vyvýšenině v obci. - Stával zde patrně již r. 1350, Janem E. Vocelem popisován jako jednolodní románská stavba. První písemná zpráva o farním kostelu z r. 1364. Od r. 1787 kostel lokální, r. 1856 opět povýšen na farní. V 17. stol. na kostele četné stavební úpravy, po r. 1700 a v první polovině 19. stol. kostel rozšířen. Do dnešní podoby přestavěn v l. 1877-1880. - Trojlodní gotický kostel s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně a čtvercovou věží po severní straně lodi a sakristie. Věž patrně ze 16. stol., z řádkového zdiva, s širokým hrotitým oknem, s lizénovými rámci a jehlancovou helmicí. Na západní straně přízemí věže zazděn velký polokruhový oblouk, na východní straně obdélný portál. Trojlodí pseudogotické; gotický presbytář s opěráky sklenut křížovou klenbou s křížovými žebry. Raně gotický pískovcový tympanon s reliéfní scénou Adorance Panny Marie přenesen do muzea ve Slaném. - Zařízení: pseudogotické, z konce 19. stol.; na hlavním oltáři obraz sv. Jakuba od Františka Sequense; malovaný epitaf Adama Hrušky z Března a jeho rodiny, z r. 1581 (mylně připisovaný Blažkovi ze Srbče), obnovený r. 1962; figurální náhrobek Adama Hrušky z Března z r. 1581; náhrobek se znakem z r. 1575. - Ve věži kostela zavěšeny tři zvony (sv. Jakub, sv. Anna a sv. Jan).
