Na Ostrově, který pod Dolejší městskou branou tvoří Berounka svým ramenem zvaným také Mlýnská strouha. Na ní je jez, který zvedal vodu do náhonu na mlýnská kola. První písemná zpráva o mlýnu, resp. o prodeji pozemku k jeho stavbě, pochází z r. 1437. Původně byl postaven ze dřeva na kamenné podezdívce. Prvním majitelem byl kovář Jakub, poté Martin Maňas. V l. 1515-1546 ho vlastnilo město Beroun, po povodni r. 1629 byl až do 80. let 17. stol. byl zpustlý. V l. 1692-1724 ho vlastnil rytíř Ferdinand z Eisenthal a jeho rodina a po něm Karel Jáchym z Bredy, který ho chtěl vyčlenit z berounské obce. Od r. 1750 byl opět v držení města Berouna. - Modernizován v polovině 19. stol. a po r. 1908, kdy ho koupil Ludvík Kříž od manželů Hendlových. Ten instaloval nové turbíny, přistavěl žitný a pšeničný mlýn. Po 1. sv. válce tu byla zřízena i mlýnská laboratoř. Od 30. let 20. stol. zde hospodařil Adolf Kříž, za jeho vedení se zařadil mlýn s doplňkovou pekárenskou výrobou a zemědělským hospodářstvím mezi největší průmyslové závody na Berounsku. Po únoru 1948 znárodněn a zařízení mlýna zdevastována. V r. 1994 získala podnik zpět dcera Ing. A. Kříže Kateřina Schwippelová. Do roku 2004 jej provozovala jako fyzická osoba a v dubnu 2004 jej pronajala společnosti Pekárna U Křížů, s.r.o. - V současnosti (2009) město Beroun přebudovává budovu bývalého žitného mlýna na kulturní centrum.
Keywords
mlýny * vodní mlýny * majitelé mlýna * laboratoře * pekárny * kulturní centra * technické památky * industriální památky
Citation
KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. I., Berounsko, Hořovicko, Rakovnicko, Kladensko, Slánsko, Mělnicko, Brandýsko a Mladoboleslavsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 37-39.
SOUČEK, Karel. Místo mlýna kulturní centrum. Mladá fronta Dnes, 18.1.2008, Roč. 19, č. 15, Střední Čechy Dnes-Berounsko, s. C4.
Collection kind
File of corporation names - monuments in region
References
(3) - ARTICLES
Number of the records: 1
openseadragon
This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about
how we use cookies.