| Descripton | Dříve samostatná obec, dnes místní část obce Podolanka, asi 300 m od severovýchodní hranice hlavního města Prahy, u jeho městské části Vinoř. V historii nazývána též Svrčovice, Svryčovice a v 18. a 19. stol. Čvrčovice. - Nadmořská výška: 232 m. - Cvrčovice byly nejstarší a také dlouho nejvýznamnější z původních tří samostatných obcí, z kterých je složena dnešní Podolanka. Zdejší kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl farním kostelem děkanátu Brandejského. Přesné datum založení obce není známé, váže se k němu pověst, podle níž kníže Bedřich (syn krále Vladislava II.) r. 1187 zastavil ves Cvrčovice, zboží vyšehradské kapituly, vladykovi Habrovci za 300 hřiven stříbra a byl za to sv. Petrem potrestán. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl poprvé zmiňován r. 1309, uvažuje se však o jeho románském původu. První skutečná písemná zpráva o obci pochází z r. 1352, kdy byla duchovním statkem kanovníka od sv. Jiljí. Obec byla majetkově rozdělena, část Cvrčovic (patrně s kostelem) patřila kapitule při kostele sv. Víta na Pražském hradě a část kapitule vyšehradské. Jako církevní zboží byly Cvrčovice během husitských válek zabrány Pražany ze Starého města (1420-1421), ti je dál pronajímali. Potom je zabavil císař Zikmund a následně dal do držení Vaňkovi a Janovi z Odic, od Vladislava II. Jagellonského je po r. 1498 získali Tedražicové. Majitelé se zde střídali, např. r. 1586 Mikuláš Bryknár z Brukštejna, po r. 1603 Václav Údrcký z Údrče a r. 1615 Mikuláš Sekerka ze Sedčic, kterému byl majetek pro účast ve stavovském povstání zkonfiskován. R. 1623 koupil statek Cvrčovice Jiří Benedikt Beník z Petrsdorfu. Během třicetileté války byla obec zpustošena. V r. 1658 ji získaly sestry Kateřina Naglerová a Františka Hadová, rozené Trentinovy, v zápisu je tehdy poprvé uváděna i cvrčovická tvrz. Dalším majitelem byl potom rytíř Maxmilián Rudolf Rašín z Rýzmburka, statek Cvrčovice tehdy sestával z tvrze, poplužního dvora, ovčína, filiálního kostela, panského mlýna ve Cvrčovicích, obcí Cvrčovic a Kostomlátek, lomu kamene a výsadních krčem ve Cvrčovicích a na Podolance. Za Jana Pavla Leopolda z Walderode bylo započato se stavbou tzv. Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Posledními majiteli cvrčovického statku byli od r. 1682 Černínové z Chudenic, kteří je připojili k panství Vinoř. V držení Černínů potom zůstaly Cvrčovice až do konce patrimoniální správy v r. 1848, některé objekty a pozemky až do pozemkové reformy ve 20. l. 20. stol. Cvrčovice se sousedními obcemi Kostomlátky a Podolanka byly díky své poloze při císařské silnici a blízkosti k hlavnímu městu Praze soustavně zatěžovány téměř nepřetržitým ubytováváním vojsk. Před bitvou u Hradce Králové zde byla r. 1866 např. ubytována armáda rakouská, po svém vítězství zde byli ubytováni Prusové. Vzájemná blízkost tří obcí a jejich společná historie nabízela možnost jejich sloučení. Při správních změnách po zrušení poddanství v l. 1848-1850 byly proto všechny tři osady spojeny v jednu obec s názvem Cvrčovice, až do r. 1918 byly Kostomlátky a Podolanka označovány jako místní části Cvrčovic. Po vzniku Československé republiky nesla obec název Sdružené obce Cvrčovice, Kostomlátky a Podolanka. V r. 1947 byla podána žádost o zkrácení názvu obce, úředním rozhodnutím byl název zkrácen na Podolanka. Hlavním důvodem pro zvolení názvu Podolanka bylo patrně zaměňování pošty s obcemi Cvrčovice u Slaného a Kostomlátky u Nymburka. - V místní části Cvrčovice je dnes areál kostela Stětí sv. Jana Křtitele s márnicí a bývalým hřbitovem, bývalý panský dvůr a boží muka.
|
|---|
