Na návsi. - Původně gotický kostel z první poloviny 14. stol., r. 1352 byl již kostelem farním. V l. 1903-1904 rozsáhle rekonstruován a přestavěn podle návrhu architekta E. Sochora. Z té doby pochází nová loď a sakristie. Přestavbu kostela zachytil ve svém spise bělečský rodák Bedřich Svatoš. Popisuje, že se při bourání starého zdiva pod novější omítkou objevily staré malby postav (patrně gotické), které však zedníci poctivě otloukli až na kámen. Při opravě kostela v 70. l. 20. stol. byl z hlavního oltáře odcizen a již nenalezen obraz sv. Mikuláše od Petra Brandla. - Jedná se o jednoloní, obdélný kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně. Vnější úprava kostela z počátku 20. stol. Lomená okna presbytáře se středovým prutem a trojlistou kružbou. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, závěr paprsčitě. Triumfální oblouk lomený, zkosený po obou stranách. Loď kryta trámovým stropem, sakristie valenou klenbou. Portál do sakristie lomený, zkosený. Dřevěná kruchta. - Zařízení: hlavní oltář sv. Mikuláše z doby okolo r. 1700, portálový, se současným obrazem; barokní kazatelna. - U kostela bývalý hřbitov (zrušený r. 1927), na něm dřevěná zvonice. - Kostel byl mnohokrát vykraden a vnitřek celý poničen.
Klíč.slova
kostely * hřbitovy * zvonice * gotika
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 52.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 195.
Běleč: kostel a starý hřbitov [online]. [cit. 2005-05-18]. Dostupné z: http://www.belec.cz/.
