V lese mezi obcemi Hřebečníky a Hracholusky (na katastru obce Hřebečníky), v místech, kde kdysi stávala osada Pístný. - Tvrz se dvorem náležela jako manství ke hradu Křivoklátu. Nejstarší zpráva o vsi je z r. 1383, kdy byla v držení zemana Beneše z Pístného. Dalším známým majitelem byl Mikuláš z Čichtic (za krále Václava IV. purkrabí na hradě Husi a správce města Prachatic), který se r. 1419 přidal na stranu husitů a stal se prvním táborským hejtmanem. Za tyto aktivity se mu pomstil křivoklátský pán, Aleš Holický ze Šternberka, tím, že ves i tvrz Pístný vypálil a srovnal se zemí. Pustinu později připojil ke svému panství Sulek ze Hřebečníků. - Do dnešní doby se po tvrzi nezachovali žádné památky, bývalé tvrziště se patrně nacházelo na vrcholku svažujícím se strmě do údolí jednoho z levobřehých přítoků řeky Berounky. Některá starší regionální literatura umísťuje ves s tvrzí Pístný severozápadněji, do míst, kde dnes stojí hájovna Obora. Podle Šafránka Břevnovského je informace o existenci tvrze mylná, podle archeologických průzkumů se na místě nacházelo halštatské sídliště.
