Původně hřbitovní renesanční kostel postavený kolem r. 1585 z prostředků odkázaných měšťankou Ludmilou Hronovou, vdovou po prvním rychtáři. V roce 1639 byl zničen Švédy a teprve po čtyřiceti letech znovu obnoven. Barokně přestavěný Francescem Ceresolou r. 1683 a poté r. 1789. Od té doby až do současnosti zaznamenal ještě několik dalších úprav. - Jednolodní, obdélný, s obdélným trojboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po jižní straně a obdélnou předsíní na jižní straně lodi. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá s dřevěnou kruchtou. Uvnitř najdeme renesanční náhrobek pěti dětí Sixta Dvorského, mělnického měšťana (1599). Hlavní oltář s obrazem křtu sv. Ludmily z r. 1746 od sochaře Jana Pursche ze Pšovky; kazatelna z r. 1699 s vyobrazením čtveřice svatých. - V r. 1828 při rozšiřování hřbitova u kostela došlo k odstranění původní dřevěné zvonice a kostnice. Později byl hřbitov kolem kostela přeměněn v parčík, ve hřbitovní zdi fragmenty náhrobních kamenů. Na počátku 20. stol. byla vedle kostela postavena polygonální dřevěná zvonice, vybudovaná jako romantická napodobenina gotických zvonic podle projektu architekta Antonína Wiehla. Zvonice postavena podle jednoho z modelů vystaveného na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Ve zvonici visí nejstarší zachovaný městský zvon z roku 1598 s českým nápisem. - Samotný kostel je dnes nejstarším dochovaným kostelem sv. Ludmily u nás.
