| Geografické jméno | Doubravička (Česko)
|
|---|
| Okres | Mladá Boleslav
|
|---|
| Události | 1324 - první zmínka o obci
|
|---|
| Osobnosti | Dolénková, Karla, - spisovatelka
|
|---|
| Vraný, Václav, - lékař, hygienik
|
|---|
| Popis | Obec 9 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. V historii nazývána též Malá Doubravice. - Nadmořská výška: 276 m. - Písemně poprvé zmiňována r. 1324, tehdy v držení bělského rychtáře Petra Bratroše z Dubnice, který dal r. 1352 část obce pražskému kanovníkovi Václavovi z Radče. V místech zvaných Na Zámku stávala zemanská tvrz, který byla vypálena během husitských válek. Doubravička (v té době zvaná ještě Malá Doubravice) byla majetkově rozdělena na tři části, každá patřila ke třem různým panstvím. Z toho vznikla místní pověst o zdejším posledním vladykovi na tvrzi, Doubravovi a jeho třech dcerách. Jedna se provdala na panství Bezno, druhá na panství Niměřice a třetí na panství Neuberk. Zdejší obyvatelé tak museli robotovat na všech panstvích. Podle další pověsti přes Doubravičku vedla královská cesta z Pražského hradu přes Starou Boleslav na hrad Bezděz (vyznačená kapličkami), dodnes zachován pomístní název Na Drahách. Mezi Doubravičkou a Sovínky bývaly v údolí chmelnice, mezi nimi protékal jeden pramen Košáteckého potoka, který dnes již částečně zanikl. R. 1680 Doubravičku zasáhl mor, r. 1850 cholera. Během rakousko-pruské války se r. 1866 v Doubravičce (v domě čp. 19) na několik týdnů utábořila část rakouského vojska. Od r. 1900 změněn název obce na Doubravička, pro rozlišení od Doubravice u Mšena. Během první světové války se v lesích u Doubravičky, v umělých pískovcových jeskyních zbylých po těžbě písku (pomístní název Ve Skrejšinách), ukrývali uprchlí Italové ze zajateckého tábora v Milovicích a za stravu pomáhali ve zdejších chalupách. Během druhé světové války Nacisti v obci zabrali nejlepší hospodářské grunty (čp. 6 u Hnátů a čp. 19 u Filipů) a nastěhovali sem německé rodiny. Koncem války do obce omylem zajelo německé nákladní auto s ustupujícími vojáky, neozbrojení občané obce donutili vojáky vzdát se. - Větší a klidný rozvoj obce nastal až po r. 1989. - Doubravičku z 19. stol. ve svém vesnickém románu Moje rodná zpodobnila místní rodačka Karla Dolénková, Karel Sellner v knize Tajemný rytíř zmiňuje Jana Jandu z Doubravičky, který se svou družinou bojoval proti Braniborům v l. 1280-1283. K významným osobnostem Doubravičky patří také lékař hygienik Václav Vraný.
|
|---|
| Klíč.slova | obce * dějiny obce * pověsti * lidové pověsti * zaniklé tvrze * osobnosti * rodáci
|
|---|
| Citace | SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 2. vyd. Díl 10. Praha: Šolc a Šimáček. 1932, s. 389.
|
|---|
| FIŠERA, Zdeněk. Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku. Vyd. 1. Mladá Boleslav: Okresní muzeum Mladá Boleslav. 2002, s. 31.
|
|---|
| Doubravička [online]. [cit. 15.11.2012]. Dostupné z: http://www.doubravickaobec.cz/z-historie-obce/d-1407/p1=1326.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
|
|---|
| (1) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
|
|---|
| (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
