Počet záznamů: 1
Sadská (Česko)
Geografické jméno Sadská (Česko) Události 993 - první zmínka o knížecím dvorci 1562 - Sadská povýšena na městečko 1784 - Sadská povýšena na město Osobnosti Krátkých (rodina) - fotografové Němečkovi (rodina) - hudebníci Paroubkovi (rodina) - knihkupci a spisovatelé Žert, Alois - ovocnář a zelinář Fugl, František - hobojista Tisovský, T. E. - spisovatel Hoffmann, Antonín - hudebník Douděra, František - speciální pedagog Vojtěch, Václav - cestovatel Marek, Václav - spisovatel Vorlíček, Jan - malíř Chrtková-Žertová, Anna - bioložka Popis Bývalé lázeňské město 8 km jihozápadně od Nymburka, 37 km východně od Prahy. - Nadmořská výška: 179 m. - Území osídleno již v pravěku, archeologickými výzkumy doloženo období nejstaršího neolitu (kultura zvoncovitých pohárů), dále odkryty hroby únětické kostrové, lužické žárové a bylanské kostrové. Při tzv. kladské zemské stezce byl na kopci, patrně v místech již pravěkého hradiště, vystavěn knížecí dvorec. Toto přemyslovské správní středisko kraje, s kaplí založenou snad sv. Cyrilem, bylo písemně poprvé připomínáno již v r. 993. Do Sadské svolal r. 1110 kníže Vladislav I. zemský sněm (další sněmy zde probíhaly v l. 1138 a 1189). V r. 1118 zde kníže Bořivoj II. nechal vystavět románský kostel sv. Apolináře s kapitulou kanovníků. Po přenesení kapituly do Prahy v r. 1362 význam Sadské klesl. Pod návrším vznikla obec, která získala první výsady r. 1493. V r. 1562 byla Sadská povýšena na královské komorní městečko. Po požáru v r. 1607 získala nová privilegia a práva podle města Poděbrad. Během třicetileté války vydrancována Švédy, r. 1639 práva znovu potvrzena podle poděbradských. Válkou poničená zdejší vinice byla částečně zastavěna, vznikla nová osada Eichelburk (na domy použit stavební materiál ze zaniklého hradu). Požáry ničily Sadskou v l. 1648 a 1665, v l. 1680-1685 ji postihla morová epidemie. Selských bouří se zdejší obyvatelstvo neúčastnilo, snad proto bylo osvobozeno od roboty. R. 1784 císař Josef II. povýšil Sadskou na královské komorní město. V r. 1882 v severní části Sadské založeny lázně (menší lázně zde existovaly již v l. 1751-1834). Sadská bývala také známá tradičním chovem hus (téměř ve všech usedlostech), který stejně jako lázně zanikl během druhé světové války. - Ve městě dnes kostel Sv. Apolináře, před ním křížek, na náměstí barokní zvonice, radnice, rohová budova školy, mariánský sloup a pomník obětem světové války z r. 1926, u silnice do Prahy kaple Bolestné Panny Marie u léčivého pramene, v okolí kaple bývaly lázeňské budovy. Za hřbitovem, v západní části města observační pilíř (výška 10,5 m) zřízený při mapování v r. 1824 nad trigonometrickým bodem. V lomu na západním konci města přírodní útvary tzv. Obří hlavy (vzniklé zvětráváním a rozpadem opuky) a tzv. Dřínovské koule (vápencové útvary v písčitých slínovcích). Severně od obce za bývalými lázněmi a lužním lesem slepé rameno řeky Labe a umělé jezero s chatovou oblastí Vodražka, vzniklé při těžbě písku v l. 1972-1992. Menší chatové osady v lokalitě U Mrsolské cesty, Na Zámečku a V Bořích. Mezi Sadskou a obcí Kersko Přírodní park Kersko-Bory. - K významným osobnostem Sadské patří např. hudebníci J. J. Friedrich, Fr. Fugl, A. Hoffmann a rod Němečků, speciální pedagog Fr. Douděra, cestovatel V. Vojtěch, malíř J. Vorlíček, ovocnář a zelinář A. Žert, bioložka A. Chrtková-Žertová nebo spisovatelé Paroubkové, T. E. Tisovský, V. Marek. V domě čp. 377 na náměstí pobýval v r. 1787 hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (pamětní deska z r. 1902). Klíč.slova města * dějiny města * archeologické nálezy * kultura zvoncovitých pohárů * doba bronzová * kultura únětická * kultura lužická * doba železná * kultura bylanská * kostrové hroby * žárové hroby * slovanská hradiště * knížecí dvorce * hrady * kaple * kostely * morové sloupy * zaniklé lázně * památníky * pomníky * pamětní desky * lomy * pískovce * těžba písku * jezera * chráněná území * přírodní parky * osobnosti Citace PŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 131. POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 286-289. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 379-381. ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 435. ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: města a obce. 1. vyd. Poděbrady, 2001, s. 142-145. Kolínsko a Kutnohorsko: 1: 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2002. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Poznámka Obec v okrese Nymburk. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (27) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (2) - Soubor jmen korporací (41) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (15) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (6) - Odborná literatura, mapy (2) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (220) - ČLÁNKY (17) - Regionální literatura - knihy (1) - Regionální literatura - seriály do r. 1950 Databáze národních autorit NK ČR 
Mapa
GPS: 50°8'8.88"N, 14°59'11.04"E
Počet záznamů: 1