Bývalá obec Božešice stávala na katastru dnešní obce Řehenice (2 km severozápadně od Nespek, asi 11 km jihovýchodně od Jílového u Prahy). - První písemná zpráva o Božešicích je z r. 1352, tehdy je uváděn místokomorník Mikuláš Podnávec z Božešic. Později Božešice držel farář stropnický a potom klokotský Petr Podnávec, po jeho smrti přešla obec jako odúmrť na krále. R. 1381 ji získal Soběhrd z Nechvalic a snad již r. 1399 je držel stoupenec krále Václava IV., Jindřich Štěpánovec. Během husitských válek zde sídlil Jan Pecman z Babic, po něm Dorota, vdova po pražském měšťanovi Markovi, která Božešice r. 1426 musela postoupit Janovu bratrovi Václavovi. Další zpráva o Božešicích je až k r. 1530 je zmiňován Bohuslav Sobek z Jezera. R 1541 se bratři Bohuslav a Mikuláš Sobkové o Božešice rozdělili, Bohuslavovu část potom koupil Jiřík Pomněnický z Pomněnic a Mikulášovu v r. 1546 Jindřich Kule z Věřic na Pyšelích. V té době byla zdejší tvrz uváděna již jako pustá. V polovině 18. stol. získal panství Pyšely, ke kterému Božešice patřily, hrabě Jan Jindřich z Bissingenu. Protože sedláci z obcí Božešice a Nestařice káceli stromy v jeho lese a vyráběli z nich kolářské potřeby, zrušil hrabě tyto obce a sedláky přemístil do Smilkova a na usedlosti v Řehenicích a v Nové Vsi. Nestařice zanikly docela, pozůstatkem po obci Božešice byla myslivna (dnes rekreační objekt) a u ní u rybníka dodnes zachované tvrziště.
Klíč.slova
obce * tvrze * zaniklé tvrze * tvrziště * zaniklé obce
Citace
HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 114.
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 378.
Druh soub.
Soubor geografických jmen - regionální místopis
Odkazy
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(1) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.