Na vyvýšenině uprostřed obce, na rozlehlém hřbitově obklopeném zdí. - Podle záznamů archeologa J. L. Píče bývalo v místech dnešního kostela hradiště, snad slovanské. Románský kostel byl postaven opaty sázavského kláštera snad r. 1056 (v jižní stěně pod okapem druhotně zazděna románská konzola z červeného pískovce s obličejovým motivem, hlavice románského sloupu druhotně využitá jako podstavec litinového křížku u náhrobku na hřbitově). Písemně kostel poprvé připomínán jako farní v r. 1356, v té době to již byla nová gotická stavba (z ní dochován polygonální presbytář). Loď byla přestavěna na počátku 16. stol., další úpravy proběhly v r. 1696. V tomto období (po třicetileté válce) se kostel stal střediskem duchovní správy pro velkou část Českobrodska, zejména za farářů Jana Fridricha Ambrosia (zemřel 1707) a Floriána Josefa Mikulovského (zemřel 1746). Během novogotické úpravy kostela v r. 1907 byly zničeny některé původní gotické prvky (vazba krovu nebo původní podoba západního průčelí lodi). - Dnes jednolodní obdélný kostel s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží po severní straně, dole zděnou a v patře bedněnou, krytou jehlancovou střechou. Na jižní straně lodi dochovaný vstupní gotický portál, v západním průčelí novogotický vstupní portál se dvěma soudobými sochami andělů po stranách. Po jižní straně kostela otevřené schodiště na kruchtu. V oknech presbytáře nové kružby. Presbytář sklenut původní žebrovou klenbou na jehlancové konzoly, původně vybíhající do dlouhých útvarů polygonálního profilu. V lodi dřevěný kazetový strop s malbami z počátku 20. stol. a barokní zděná kruchta. Původní sakristie v přízemí věže kryta trámovým stropem. - Zařízení: převážně barokní, z 18. stol. Hlavní oltář barokní, portálový, sloupkový s obrazem Stětí sv. Jana Křtitele od J. Kroupy. Na vítězném oblouku nástěnný obraz Poslední večeře (kopie podle Leonarda da Vinci); cínová křtitelnice z r. 1704 (vychází ze základního typu renesančních křtitelnic ve tvaru obráceného zvonu); varhany z 19. stol. Ve věži zavěšeny dva zvony. Ve zdi lodi zazděn renesanční figurální náhrobek rytíře Vilíma Blanického z Blanice (majitel Cerhýnek a Hřibů) z r. 1584 a náhrobek známého obrozeneckého písmáka a milčického rychtáře, Františka Jana Vaváka, z r. 1816. - Od r. 2005 je kostel Stětí sv. Jana Křtitele filiálním, spadajícím pod správu Římskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu.
