| Jméno korporace | Řepařská dráha Kolín-Býchory
|
|---|
| Jiné jméno | Kolínská řepařská dráha
|
|---|
| Kolínská řepařská drážka
|
|---|
| Místo | Kolín (Česko)
|
|---|
| Býchory (Česko)
|
|---|
| Eleonorov (Česko)
|
|---|
| Vznik | 1894 - zahájena stavba tratě
|
|---|
| Události | 1895 - dokončení posledního úseku
|
|---|
| 1922 - trať přešla pod Čáslavskou agencii
|
|---|
| 1956 - dokončena obnova tratě
|
|---|
| 1966 - trať zrušena
|
|---|
| 2000 - založen Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky
|
|---|
| 23.06.2007 - na trati zahájen turistický provoz
|
|---|
| Osobnosti | Horský, František, - zemědělský odborník, zakladatel cukrovaru
|
|---|
| Popis | V r. 1870 založil majitel kolínského panství, František rytíř Horský z Horskýfeldu, v Kolíně-Zálabí cukrovar (stával v místech dnešní elektrárny). Po smrti rytíře Horského se ujal vedení cukrovaru jeho vnuk, Adolf Richter. Ten v r. 1888 podal žádost o povolení prokopat skalnatý val pod obecní cestou a propojit cukrovar se skládkou řepy za valem drážkou o rozchodu 700 mm. V červnu r. 1894 obdržel Richter povolení propojit dráhou kolínský cukrovar s dvorem Františkov a dále přes Býchory se dvorem Eleonorov. Již v listopadu 1894 přijel do Býchor první zkušební vlak, v r. 1895 vybudována dráha do Jestřábí Lhoty (délka 10, 6 km) a odbočka ke dvoru Františkov u Ovčár (délka 900 m). Z finančních důvodů byl v r. 1922 Adolf Richter donucen prodat svá řepná pole i s drážkou a cukrovar zrušit. Řepařská dráha přešla do vlastnictví Čáslavské agencie (majitel řepné oblasti ve východních Čechách) a nadále sloužila svému účelu. V l. 1947-1956 probíhala obnova tratě, výměna kolejí i pražců. - Řepařská dráha měla 9 zastávek - nákladišť řepy, největší stoupání (9 promile) překonávala na 4. km dvěma protisměrnými oblouky. Výtopna byla zpočátku v Býchorech, později v cukrovaru v Kolíně. Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní dvou- a čtyřnápravové lokomotivy firmy Orenstein & Koppel, později motorové dvounápravové B 600/70 a BN 60. Vozový park tvořilo 12 čtyřosých vozů z r. 1894 od firmy Ringhoffer a 40 čtyřosých vozů od firmy Orenstein & Koppel. Dalších 30 vozů bylo vlastní konstrukce. Vagóny uvezly až 8 t řepy. - R. 1966 rozhodnuto o likvidací drážky a převedení dopravy cukrové řepy na nákladní auta. V dalších letech následovalo odstranění kolejí, rozhrnutí náspů a pozemky zaniklé dráhy byly začleněny do zemědělské půdy. - Kolínská řepařská dráha byla nejstarší a nejjižněji položená řepařka v Čechách. Náležela do systému tzv. polabských řepařek (další ve Vlkavě, Dymokurech, Rožďalovicích, Kopidlně, Libněvsi), po kterých se dodnes dochovaly jen velmi nepatrné stopy v terénu. - V r. 2000 byl založen Klub pro obnovu kolínské řepařské dráhy, jeho hlavním cílem je obnova zaniklé dráhy a vybudování muzea všech polabských řepařek. V r. 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí a již v r. 2007 zahájen turistický provoz na prvních 2 km obnovené drážky s rozchodem 600 mm (vlak tažený motorovou nebo zrekonstruovanou parní lokomotivou typu BS 80). Současně bylo otevřeno nové nádražíčko a výtopna s první expozicí. - Pravidelné jízdy vlaku se konají vždy o víkendech v celou hodinu.
|
|---|
| Klíč.slova | řepařské dráhy * úzkorozchodné dráhy * železnice * technické památky
|
|---|
| Citace | Cesty a památky : Kolínsko [online]. [cit. 2009-08-21]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/kasna.
|
|---|
| Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky [online]. c2009. [cit. 2009-10-22]. Dostupné z: http://www.zeleznicka.bloudil.cz/.
|
|---|
| Viz též souvísející | Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor jmen korporací
|
|---|
| (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (27) - ČLÁNKY
|
|---|
