Severovýchodně od městské části Kladna -Ostrovce, nad zahrádkářskou kolonií. - Pojmenován po prvním generálním řediteli Společnosti státní dráhy Wilhelmu Engerthovi. Hlouben v l. 1868-1872 do konečné hloubky 425,65 m. Vlastní těžba zahájena v dubnu 1873. Od r. 1870 měl důl Engerth odčerpávat vodu také z dolů Průhon a Bresson. V r. 1876 na dole exploze dynamitu, zničena část šachetní budovy. - Dominantou dolu zděná těžní věž, na ni přibližně ve tvaru L navazovala strojovna a pomocné objekty. Těžba zajištěna dvojitým parním těžním strojem firmy Quillfacq z Anzinu (Belgie) z r. 1870, v r. 1922 nahrazen elektrickým těžním strojem s motorem AEG Union Berlin. Pro nový stroj mezi původní strojovnou a kotelnou v r. 1921 postavena malá strojovna. Po r. 1936 byla těžba převedena přes důl Barré na důl Ronna v Hnidousích. V r. 1945 činnost dolu ukončena, důl r. 1946 zasypán. Těžní věž snížena o dvě horní podlaží, celý objekt kromě malé strojovny výškově sjednocen na úroveň původně nižších částí sedlové střechy. - Mezi ulicemi V. Kratochvíla a Na vyhaslém dnes po zrušeném dole zůstaly pouze dvě patrové budovy. Jedna využívána k obytným účelům, ve druhé (zřejmě bývalé strojovně) v poslední době prádelna a čistírna. - Název Engerth zde zachován v pomístním označení.
Klíč.slova
jámy * doly * zaniklé doly * stroje * těžba uhlí
Citace
Průvodce po technických památkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Národní technické muzeum, 1993, s. 55.
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 4.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. s. 198.
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(7) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.