V jihovýchodní části pravidelné, protáhlé návsi. – Poprvé zmiňován r. 1268, r. 1352 uváděn jako kostel farní. – V jádru raně gotický kostel, klenba v presbytáři ze 14. stol., věž a kaple ze 16. stol. R. 1807 vyhořel. V letech 1856-1873 pseudogotická přestavba podle plánů Františka Schmoranze. – Jednolodní s pětibokým presbytářem, se sakristií po straně presbytáře a s kaplí Panny Marie a věží po straně lodi. Presbytář sklenut paprsčitou žebrovou klenbou, loď plochostropá, kaple sklenuta křížovou hřebínkovou klenbou, v podvěží valená klenba. – Interiérové vybavení novogotické, barokní oltář pouze v kapli Panny Marie. Pod kruchtou původní obraz sv. Gotharda z doby kolem r. 1800 a kamenný náhrobník z r. 1775.
Klíč.slova
kostely * věže * kaple * gotika * novogotika * baroko * obrazy * náhrobky
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3, P-Š. Praha: Academia, 1980, s. 143.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 218. ISBN 978-80-242-1932-5.
KIBIC, Karel. Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku. Praha: Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2010, s. 125-129. ISBN 978-80-86204-23-9.
