Bývalé doly na rumělku, jižně a jihovýchodně od obce Svatá. - Prvním majitelem Jan z Valdštejna (od první poloviny 16. stol.), který měl se zdejšími havíři spory. Potom doly zástavou přešly na Týřovské z Týřova, v r. 1568 zde začali dolovat norimberští měšťané Wolf Krabber, Georg Schafzelezar a Erasmus Prenner. - Doly zde podle záznamů stávaly dva. Na dole Petr (hloubka 35 m) se dolovalo hlavně stříbro, vytěžená ruda obsahovala i stopy zlata. Na druhém dole zvaném U Tří korun (hloubka 50 m) byly práce zahájeny r. 1587, zde se těžila výhradně rumělka. - Další zprávy o dolech až po r. 1685, tehdy přešlo křivoklátské panství na Jana Josefa z Valdštejna. Ještě v lednu 1690 se na dolech pracovalo a z rudy se vybírala rumělka. Potom byly doly opět opuštěny. V 18. stol. doly pojmenovány Jan Evangelista, Helena a Josef. Od r. 1715 se zde opět začalo těžit, v r. 1716 povolán prubíř, aby horníky naučil co nejefektivněji získávat rumělku z kyzu a křemene. Kvalitní vytříděná rumělka se používala na výrobu barev, k postřibřování a pozlacování i k léčebným účelům. R. 1721 postavena huť na výrobu rtuti, tato výroba zajišťovala majitelům velké zisky, pro hutníky však byla zdraví nebezpečná (viz Jedová hora u Komárova). Největšího rozmachu dosáhla výroba za Anny Marie Fürstenberkové, do r. 1760. - Dnes po dolech ve Svaté zbyly jen pomístní názvy Na Perku (hlušina, odval), Na Šmelcárně (drtič, třídírna) a U Cechhouzu (cáchovna - místnost, kde havíři čekali nasfárání a často se zde i modlili).
Klíč.slova
doly * těžba rumělky * těžba rtuti * výroba rtuti * hutě * majitelé dolů * historie hornictví
Citace
HŮRKA, Josef. Tekutý kov ze Svaté. Podbrdské noviny, 30.1.-13.2.2003, roč. 11, č. 2, s. 2.
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(2) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
