Thun-Hohensteinové (rod) - stavebníci a majitelé zámku
Popis
Areál zámku s hospodářskými budovami stojí stranou od silnice směrem na Horušice, na okraji obory. – Vybudovaný v barokním slohu r. 1679 podle plánů Francesca Carattiho. – R. 1826 nechal hrabě Josef Matyáš Thun zámek upravit empírově a rozšířit o hospodářské předzámčí, jízdárnu a úřednický dvůr. Po 2. sv. válce zámek využíván pro školní účely. Po r. 1989 vrácen původním majitelům. – Stavba má půdorys ve tvaru písmene H. Ke středovému dvoupatrovému křídlu se sálem se připojují jednopatrová průčelní a zahradní křídla . Ve středu hlavního průčelí tříosý rizalit, zakončený trojúhelníkovým štítem. V přízemí raně barokní pravoúhlý portál s uchovitě zalomeným ostěním, nad portálem profilovaná římsa. V průčelí alianční znaky stavebníka hraběte Michala Osvalda Thuna a jeho manželky. – V přízemí vestibul sklenutý valenou klenbou s výsečemi a sál s bohatou štukovou výzdobou s alegorickými postavami Pravdy, Nevinnosti, Spravedlnosti a Charity v rozích. V bývalé knihovně, jídelně a nárožním salónu původní raně barokní štukové stropy. V patře místnosti plochostropé. – K zámku připojena rozlehlá obora.
Klíč.slova
zámky * šlechtická sídla * baroko * empír * jízdárny * hospodářské dvory * hospodářské budovy * stavebníci
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4, T-Ž. Praha: Academia, 1982, s. 405.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 326. ISBN 978-80-242-1932-5.
