Na pahorku; dominanta okolí. - Původně zde bývalo poutní místo se zázračnou studánkou a svatým obrázkem. Majitel panství, rytíř Adam Ignác Mladota ze Solopysk nechal r. 1705 u studánky postavit kapli Čtrnácti svatých pomocníků a sv. Jana Nepomuckého. Studánka časem vyschla, další majitel panství, baron Norbert Kfelíř ze Zakšova, nechal na místě kaple v l. 1760-1764 postavit kostel. Od arcibiskupa Mořice Gustava z Maderscheidu získal pro kostel části ostatků sv. Jana Nepomuckého a dal je zasadit do stříbrného a pozlaceného relikviáře. Prvním knězem byl zámecký kaplan F. Engelthaler, po něm Jan Filip. Za něho bylo při kostele zřízeno svatojanské bratrstvo, které bylo císařem Josefem II. v r. 1785 zrušeno. Až do tohoto roku se sem konávaly slavnostní poutě, trvající od 16. května po dobu 8 dní. - Jedná se o jednolodní pozdně barokní kostel, postavený na symbolickém půdorysu hořícího slunce, se zvlněným průčelím věže, konvex-konkávně prohnutými bočními stěnami a polygonálním presbytářem. Vnějšek členěn diagonálně postavenými pilastry, s římsou s balustrádou a kasulovými okny. Vnitřek členěn diagonálními pilastry s krepovanými úseky kladí, strop na lodi rovný, v presbytáři sklenut konchou. Klenba presbytáře zdobena iluzivní architekturou, která je pokračováním architektury skutečné. Na klenbě lodi výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého od A. Kubíčka z r. 1934. - Zařízení: portálový oltář s rokokovým obrazem sv. Jana Nepomuckého; klasicistní cínová křtitelnice ze 70. l. 18. stol. Ve věži kostela jeden zvon.