Zřícenina hradu na nevysokém strmém ostrohu uprostřed stejnojmenné obce. – První zmínka pochází z r. 1291, kdy došlo k dělení majetku mezi syny Hroznaty z Úžic. Statek obdržel Arnošt, který na skalnatém ostrohu nad rybníkem v hlubokém údolí dokončil stavbu hradu a začal užívat přídomek z Talmberka. – Na konci 14. stol. za Diviše z Talmberka byl hrad v rámci sousedského sporu obležen a dobyt vojáky Havla Medka z Valdeka. Po sedmi letech pak soud dal za pravdu původnímu majiteli a vyhlásil proti Medkovi zemskou hotovost, která hrad znovu dobyla a osvobodila jeho majitele. Během husitských válek či krátce po nich Talmberkové o hrad přišli a jeho majitelé se poté rychle střídali. – V r. 1533 byl součástí chlumského panství a byl již pustý. Kámen z něho se stal zdrojem stavebního materálu pro vesnické chalupy v jeho okolí. – Do dnešních dnů dochována spodní část válcové věže, jejíž horní část se zřítila v r. 1933, brána, torzo paláce s klenutou místností a kusy obvodových hradeb. Do hradiště vestavěny vesnické domky.
Klíč.slova
hrady * šlechtická sídla * zříceniny
Citace
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 273. ISBN 978-80-242-1932-5.
TVRDÍK, Radek. Krajem lípy: průvodce. Zbraslavice: MAS Lípa pro venkov, 2007, s. 14.