V parku, nedaleko náměstí Míru. Původně hřbitovní kostel u hřbitova založeného v r. 1539. Postaven byl o dvacet let později podle projektu stavitele Matteo Borgorelliho. V polovině 16. stol. byl sklenut a v 18. stol. byl přestavěn do barokní podoby. Kostel je jednolodní, podoba je goticko-renesanční s půlkruhově uzavřeným presbytářem, u něhož je přilehlá severní sakristie a západní hranolová věž, přistavěná v r. 1735. Okna jsou hrotitá, bez kružeb. Při jižní straně je renesanční portál, který je bohatě zdoben tesaným věncem v tympanonu. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Presbytář je sklenut původním žebrovým závěrem z poloviny 16. stol., zděná kruchta na třech obloucích. Zařízení je barokní ze 17. a 18. stol. – Hřbitovní kostel byl také pohřebním místem Krajířů z Krajku, kteří byli pod ním v hrobce pohřbeni (nyní je hrobka prázdná). Hřbitov, který kostel obklopoval nahradil ve 2. polovině 20. stol. park, v něm jsou zbytky náhrobních kamenů a dalších cenných pozůstatků bývalého kostela. U vnější stěny sakristie je hrob Barbory Smetanové z r. 1864, matky hudebního skladatele. Jeden z nejznámějších náhrobků patří Anně Drobné tzv. Latinské babičce, jejiž osudy zpracoval spisovatel Ferdinand Schulz. – Kostel je využíván nejen k bohoslužbám, ale konají se tu koncerty, svatby i jiná shromáždění.