Na návsi. - Postaven jako gotický před r.1260, až do r. 1640 byl farní. Po r. 1384, kdy Radouň patřila řádu německých rytířů, byl spojen podzemní chodbou s jejich radouňským sídlem na místě dnešního domu č. 2. Podle pověsti tato chodba vedla až na hrad v Řepíně, hlavní sídlo rytířů. Před třicetileou válkou kostel sloužil nekatolíkům, z té doby (1599) pochází i hrobka pánů Hrzáňů z Harasova, majitelů Libeňského panství. Po r. 1650 připadl pod správu faráře ve Mšeně a od r. 1670 náleží jako filiální kostel k Řepínu. V té době byla otevřena hrzáňská hrobka, ostatky pohřbených vyňaty z cínových rakví a ty byly přetaveny na křtitelnici a svícny pro řepínský kostel. V r. 1939 byl provedem archeologický a antropologický průzkum hrobky, nalezené pozůstatky pánů z Harasova byly pietně uloženy. - Jednolodní kostel s trojboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně a s masivní hranolovou věží po jižní straně. Věž s polokruhově ukončeným vchodem a dřevěnou nástavbou. Presbytář s opěráky a loď mají hrotitá okna, v severovýchodní závěrové stěně presbytáře malé kruhové okno. Presbytář sklenut křížovou klenbou s žebry polokruhového profilu. Loď i sakristie plochostropé, podvěží sklenuto křížovou hřebínkovou klenbou, kruchta na třech pilířových arkádách. Vstupní portál do kostela z podvěží, lomený, ploše profilovaný. - Zařízení: hlavní oltář portálový, ze druhé poloviny 17. stol., s obrazem sv. Havla od A. Bayera z r. 1836; boční, rokokově upravený oltář sv. Filomeny; kazatelna z konce 17. stol. Hrobní deska s datací 1366(?). - Okolo kostela hřbitov s barokní šestibokou márnicí. - V l. 1998-2000 byla provedena generální oprava kostela.
