Počet záznamů: 1
Příbram (Česko)
Geografické jméno Příbram (Česko) Viz též Svatá Hora (Příbram, Česko) (Uzší termín) Jerusalem (Příbram, Česko) (Uzší termín) Kozičín (Příbram, Česko) (Uzší termín) Orlov (Příbram, Česko) (Uzší termín) Zavržice (Příbram, Česko) (Uzší termín) Zdaboř (Příbram, Česko) Události 20.06.1216 - první písemná zpráva 13.06.1497 - povýšena na město 20.11.1579 - povýšena na královské horní město Osobnosti Arnošt z Pardubic - arcibiskup - majitel Příbrami Jelínek, Hanuš - esejista, překladatel z francouzštiny Vyskočil, Quido Maria - spisovatel Drtikol, František - fotograf, výtvarník Drda, Jan - spisovatel, dramatik, novinář Týrlová, Hermína - výtvarnice, animátorka Čáka, Jan - výtvarník, spisovatel URL http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=49.68978,14.01011&z=12 Popis Město v Příbramské pahorkatině, 60 km jihozápadně od Prahy. - Průměrná nadmořská výška: 502 m. - Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení této oblasti. První písemné zprávy z r. 1216, kdy pražský biskup Ondřej koupil statek zvaný Příbram od premonstrátského kláštera v Teplé. Název je odvozen pravděpodobně od osobního jména zakladatele statku. Původně slovanská osada zde vznikla však již dříve, do 15. stol. ji protínala tzv. Zlatá stezka. - K významným církevním majitelům patřil arcibiskup Arnošt z Pardubic, jenž nechal v pol. 14. stol. na místě původní dřevěné tvrze vystavět kamenný hrádek (jádro dnešního Zámečku - Ernestina), dobudovat hradby aj. V r. 1406 arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburku uděluje Příbrami městská práva. Za husitských válek čtyřikrát dobyta a vydrancována katolickou šlechtou, v r. 1422 příbramští husité poraženi v bitvě u Hluboše. R. 1497 povýšena králem Vladislavem II. na město, r. 1579 císařem Rudolfem II. na královského horního město. - Rozvoj města ovlivněn rozvíjející se těžbou stříbra v blízkém okolí po r. 1513, v r. 1534 přiznány výsady horního města. Další rozvoj dolování až po r. 1708, kdy jsou raženy doly na železnou rudu v březohorském a bohutínském revíru. V 1. pol. 20. stol. dochází k úpadku dolování, obnova nastává až po r. 1945. Od r. 1949 se v okolí těžil uran, těžba ukončena v 80. letech. K hornickému charakteru města přispělo také založení báňské akademie, pozdější Vysoké školy báňské v pol. 19. stol. - K významným kulturním památkám patří zejména barokní areál poutního místa na Svaté Hoře a svatohorské schody spojující město se Svatou Horou. Dále pak barokní Zámeček - Ernestinum, děkanský kostel sv. Jakuba Většího s původními gotickými základy, budova děkanství, novorenesanční radnice ad. Řada hornických technických památek se nachází na Březových Horách, dnešní části Příbrami. - Mezi slavné rodáky se řadí spisovatel Jan Drda, překladatel a esejista Hanuš Jelínek, báňský odborník a spisovatel Quido Maria Vyskočil, světoznámý fotograf a výtvarník František Drtikol, animátorka Hermína Týrlová, spisovatel a výtvarník Jan Čáka ad. Klíč.slova města * dějiny města * majitelé města * dolování * těžba stříbra * těžba uranu * těžba železné rudy * poutní místa * zámky * kostely * hornické památky * technické památky Citace Střední Povltaví. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1984, s. 253. VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 2. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003. 166 s. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Poznámka Okresní město. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (384) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (1) - Soubor jmen akcí (2) - Soubor geografických jmen (708) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (33) - Soubor jmen korporací - regionální památky (8) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (5) - Digitalizované dokumenty (17) - Beletrie (72) - Odborná literatura, mapy (14) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (1000+) - ČLÁNKY (465) - Regionální literatura - knihy (8) - Regionální literatura - seriály do r. 1950 Databáze národních autorit NK ČR 
Mapa
GPS: 49°41'23.28"N, 14°0'36.36"E
Počet záznamů: 1