| Geografické jméno | Louňovice (Česko)
|
|---|
| Okres | Praha-východ
|
|---|
| Události | 1392 - první zmínka o obci
|
|---|
| 1868 - vytěžen kámen do základů Národního divadla
|
|---|
| Osobnosti | Preissová, Gabriela - spisovatelka
|
|---|
| Králík, Marek - malíř, restaurátor
|
|---|
| Fišer, Jaroslav - fotograf, výtvarník
|
|---|
| Smetánka, Zdeněk - archeolog
|
|---|
| Klápště, Jan - archeolog
|
|---|
| Popis | Obec 7 km jihovýchodně od Říčan u Prahy a 7 km jihozápadně od Kostelce nad Černými Lesy. Oblíbené letovisko Pražanů - Nadmořská výška: 443 m. - Podle archeologických výzkumů (J. Klápště a Z. Smetánka v l. 1977-1978) byly na území dnešních Louňovic ve středověku dvě osady. První v místech dnešní návsi, druhá okolo potoka pod hájovnou, zanikla koncem 13. stol. Dnešní obec založena pravděpodobně v první polovině 13. stol. Název obce odvozen snad ze staroslovanského lůň, luňák = dravý pták (ještě v 18. stol. žil i na Černokostelecku) nebo původní osadníci přišli z Louňovic pod Blaníkem. Zpočátku snad obec patřila k přímému královskému majetku, za Jana Lucemburského připojena k hradu Tehov. Od počátku 14. stol. v držení pánů z Říčan, okolo r. 1370 rytířů z Klučova a okolo r. 1390 Purkarda Strnada z Janovic. Písemně Louňovice poprvé uváděny k r. 1392 v souvislosti s Jarošem Hájkem z Lůňovic. R. 1397 připojeny ke královské komoře, na přelomu 14. a 15. stol. v držení pražských měšťanských rodů Mülhausenů a Čotrů. V r. 1407 je koupil konvent augustiniánského kláštera sv. Karla na Novém Městě pražském. Během husitských válek ji spolu s Tehove držel hejtman Jan Roháč z Dubé, císař Zikmund jej r. 1436 zapsal Janu Kamarétovi ze Žirovnice. Před r. 1453 získali Tehov Kostkové z Postupic, r. 1513 jej i s Louňovicemi přikoupil ke kosteleckému panství Michal Slavata z Chlumu a Košumberka. Po konfiskaci v r. 1547 získal černokostelecký velkostatek Ferdinand I., od r. 1558 jej držel Jaroslav Smiřický ze Smiřic. Po pobělohorské konfiskaci získal velkostatek Albrecht z Valdštejna, r. 1623 jej koupil kníže Karel Liechtenstein. Jeho potomci Louňovice vlastnil až do zrušení poddanství r. 1848. Během třicetileté války obec zpustošena, obnova se protáhla až do počátku 18. stol. V r. 1850 získaly Louňovice samostatnost. - V obci dnes roubeném stavení čp. 1 se zachovanou černou kuchyní, na zahradě malý roubený špýchar s roubenou kůlnou a chráněná staletá lípa. Nad obcí několik žulových lomů, z lomu Kaménka pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla a také Tyršova a Fügnerova žulová pyramida na Olšanských hřbitovech. - U obce přírodní rezervace Voděradské bučiny a kaskáda jevanských rybníků (rybník Požár, Louňovák, Pařez, Vyžlovák, Jan, Švýcar a Jevanský). - K významným osobnostem obce patří malíř, restaurátor Marek Králík a fotograf Jaroslav Fišer, ve funkcionalistické vile Na Horáku pobývala Gabriela Preissová. - Obec Louňovice je členem Dobrovolného svazku obcí Ladův kraj.
|
|---|
| Klíč.slova | obce * dějiny obce * majitelé obce * zaniklé obce * archeologické výzkumy * lidová architektura * roubené stavby * špýchary * vily * funkcionalismus * lomy * těžba žuly * památníky * pomníky * památné stromy * lípy * rybníky * chráněná území
|
|---|
| Citace | Obec Louňovice: základní údaje [online]. [cit. 2006-11-15]. Dostupné z: http://www.lounovice.cz/.
|
|---|
| Vesnice na Černokostelecku: Louňovice [online]. 2006. [cit. 2006-11-15]. Dostupné z: http://www.pencice.estranky.cz/clanky/vesnice-na-cernokostelecku/lounovice.
|
|---|
| Louňovice: 600 let od první písemné zmínky o existenci obce. Louňovice: Obecní úřad Louňovice, 2007, s. 10-108.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| Odkazy | (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
|
|---|
| (4) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
|
|---|
| (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (78) - ČLÁNKY
|
|---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
