Geografické jméno | Čilec (Česko)
|
---|
Okres | Nymburk
|
---|
Události | 1398 - první zmínka o obci
|
---|
Popis | Obec 10 km východně od Lysé nad Labem, 6 km severozápadně od Nymburka. - Písemně poprvé zmiňována již r. 1398, v souvislosti s vladykou Janem z Čilce, který na zdejší tvrzi sídlil až do r. 1408. Dalším držitelem obce byl v l. 1418-1440 Naček z Čilce, okolo r. 1450 Bohuslav z Kunvaldu a na Dražicích, který Čilec připojil ke špitálu v Nových Benátkách. Od něho přešlo panství benátecké (v něm i Čilec) na Hynka Bořitu z Martinic, r. 1512 je získal Bedřich, purkrabí z Donína, jeho synové panství r. 1599 prodali císaři Rudolfu II. Po třicetileté válce daroval císař Ferdinand III. panství benátecké dobrodružnému generálu Janovi z Vörthů. V berní rule z r. 1654 byli v Čilci po válce uváděni jen 2 sedláci a 2 chalupníci, r. 1787 zde již bylo 147 obyvatel. V 19. stol. vlastnil panství i s obcí Čilec hraběcí rod Thun-Hohensteinů, od nich je koupila rakouská Länderbank Wien. V r. 1898 byl v Čilci založen Sbor dobrovolných hasičů, od r. 1923 zde působil divadelní ochotnický kroužek Tyl. V r. 1908 byla při hospodářském dvoře v Čilci zřízena strojní mlékárna. Zemská banka potom prodala statek hraběti Ferdinandu Kinskému z Lysé nad Labem, ten jej pronajal v r. 1924 firmě Beniš z Litole. Při pozemkové reformě v r. 1925 byly pozemky rozparcelovány, 149 ha polí v Čilci koupil ředitel Benišových statků Jan Prášil (o statek přišel při vzniku JZD v r. 1952). Během druhé světové války se místní občan Ladislav Somr zapojil do protiněmeckého ilegálního hnutí, r. 1941 byl zatčen gestapem a v r. 1942 zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. K uctění jeho památky byl po válce r. 1947 před místním hřbitovem odhalen pomník. Po okupaci Československa v r. 1968 byl sovětskou armádou obsazen nedaleký vojenský tábor v Milovicích společně s letištěm a malou vojenskou stanicí za Čilcem v lokalitě Na Bejkovce. Až do odchodu sovětské armády v r. 1991 byla obec zatěžována nadměrným hlukem z nadzvukových letadel. V r. 1980 došlo ke sloučení obcí Straky, Čilec a Zbožíčko, střediskovou obcí se staly Straky. Od r. 1992 se stala obec Čilec opět samostatnou. - K pamětihodnostem obce patři dnes kaplička Panny Marie z r. 1903, na dvoře čp. 1 barokní socha sv. Jáchyma z 18. stol.
|
---|
Klíč.slova | obce * dějiny obce * majitelé obce * tvrze * hospodářské dvory * kaple * sochy * baroko * druhá světová válka * protifašistický odboj * památníky * pomníky * vojenské prostory * letiště * sloučení obcí * samostatnost
|
---|
Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 233.
|
---|
| ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 82.
|
---|
| ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: města a obce. 1. vyd. Poděbrady, 2001, s. 10-11.
|
---|
Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
---|
Odkazy | (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
|
---|
| (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
---|
| (1) - Odborná literatura, mapy
|
---|
| (6) - ČLÁNKY
|
---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
---|