V severní části vesnice v nadmořské výšce 500 m. – Podle pověsti založen žandovským uhlířem jako poděkování Bohu za to, že při kácení stromů na milíř nalezl poklad. R. 1352 doložena existence farního kostela. – Na místě starého raně gotického kostela z 13. stol. postaven pozdně barokní kostel z r. 1768. Po požáru v r. 1908 opraven. – Obdélníkový, v lodi dvouosý, s pravoúhlým presbytářem se sakristií na východní straně. Stropy ploché, stěny členěny lizénami. Na jižní straně lodi dochováno jádro s portálem z původní stavby. Kruchta dřevěná. – Raně barokní kazatelna z 2. čtvrtiny 17. stol. 3 rokokové oltáře z 2. pol. 18. stol. Oltářní obraz z r. 1744, vztahující se k založení kostela zobrazuje uhlíře nesoucího uhlí. Nejstarší dochovaný zvon z r. 1533. – U kostela stojí čtvercová barokní márnice a bedněná hranolová zvonice s vloženou vzpěradlovou konstrukcí, krytá jehlancem se šindelem.
Klíč.slova
kostely * gotika * baroko * rokoko * obrazy * oltáře * zvonice
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2, K-O. Praha: Academia, 1978, s. 150.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 133. ISBN 978-80-242-1932-5.
KIBIC, Karel, VANĚK, Vojtěch. Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Praha: Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2012, s. 111-116. ISBN 978-80-86204-26-0.
