V centru obce, v areálu zemědělského dvora. - Obec Klučov písemně poprvé uváděna r. 1250, místní zemané s přídomkem z Klučova (r. 1250 Odřich z Klučova, v l. 1354-1372 Pešek z Klučova, před r. 1407 Jan z Klučova) zde pravděpodobně sídlili na tvrzi doložené archeologickým nálezem asi ze 13. stol. Koncem dubna 1421 obléhali pražané na klučovské tvrzi Viléma z Kounic (posléze jej donutili, aby změnil politickou orientaci a smířil se s utrakvismem), v následujících letech se Vilém psal z Kounic a Klučova. R. 1478 odkázal celý majetek svému příbuznému Petrovi ze Lstiboře. Z potomků Petra Klučovského, známých jako Kamýčtí ze Lstiboře, získal Klučov jeho syn Jan a od něho a Mikuláše z Dražovic ho v r. 1510 koupil Michal Slavata z Chlumu, majitel Kostelce nad Černými lesy. Po Slavatově smrti v r. 1534 přešel Klučov doživotně na jeho manželku Elišku Pňovskou ze Sovince a byl potom připojen natrvalo ke kosteleckému panství. Po porážce stavovského povstání v r. 1547 byl jeho aktivní účastník Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka potrestán konfiskací veškerého majetku. Kostelecké panství i s Klučovem si ponechal král Ferdinand I. až do r. 1558, kdy tvrz a ves Klučov (a s příslušenstvím) prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Přestože klučovská tvrz od této doby nesloužila jako panské sídlo, byla Smiřickými přestavěna na renesanční zámek, snad podle plánů Ulrica Aostalliho, a využívána jako příležitostné venkovské sídlo. - Podle dochovaného popisu byl zámek menší jednopatrová stavba obklopená vodním příkopem, přes který byl přístupný po padacím mostě. Zámecká pavlač nesená na krakorcích byla vyzdobena malovanými znaky pánů ze Smiřic. V bezprostředním okolí zámku vznikla architektonicky koncipovaná zahrada s ozdobnou zdí (snad rovněž od Ulrica Aostalliho) a nedaleko sad a vinice. - Po potlačení druhého stavovského povstání z l. 1618-1620 bylo kostelecké panství Smiřickým zkonfiskováno a r. 1622 prodáno královskému místodržícímu Karlovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové o zámek neměli zájem a nechali jej zpustnout. V r. 1661 již byly v kritickém stavu nejen střechy, ale i celý interiér. V r. 1766 vydala patrimoniální správa černokosteleckého panství příkaz k demolici celého objektu. Zámek byl zbořen r. 1782. - Při archeologickém průzkumu v l. 1955-1957 byly objeveny nepatrné části renesančního zdiva zámku a středověká keramika. Zbytky zámku v Klučově (část renesanční zahradní zdi se vstupním portálem a s nikami s půlkruhovými záklenky) s ostrůvkem uprostřed hospodářského dvora jsou dnes zapsány mezi nemovité kulturní památky.
