| Jméno korporace | Svojšice (zámek : Kolín, Česko)
|
|---|
| Místo | Svojšice (Kolín, Česko), čp. 1
|
|---|
| Události | 1427 - první zmínka o tvrzi
|
|---|
| 1638 - přibližné datum přestavby na zámek
|
|---|
| 1751 - zámek vzhořel
|
|---|
| 1758 - oprava a rokoková přestavba zámku
|
|---|
| 1847 - klasicistní úprava zámku
|
|---|
| Osobnosti | Mračtí z Dubé (rod) - majitelé zámku
|
|---|
| Althannové (rod) - majitelé zámku
|
|---|
| Popis | V dolní části obce u rybníka. - Původně zde byla založena vodní tvrz. Písemně zmiňována poprvé v r. 1427, když ji její tehdejší majitelka Benigna, dcera Vítka z Toušic, spolu se dvorem a častí obce postoupila svému manželovi Mikulášovi ze Zásmuk. Z této původní stavby pocházejí patrně zbytky příkopu okolo dnešního zámku a snad i některé jeho základové zdi. V l. 1440-1447 byl majitelem obce i tvrze Pavel Sekretář z Kostelce, v l. 1481-1508 Jindřich Amcha z Borovnice. Poté se majitelé svojšického statku rychle střídali. V r. 1606 prodal Adam mladší z Valdštejna Svojšice Karlovi Mrackému z Dubé a na Pyšelích, jemu byly v r. 1622, pro účast ve stavovském odboji zkonfiskovány. Královská komora prodala statek ještě v témž roce Václavovi Vchynskému z Vchynic, ale již r. 1624 jej získal vnuk Karla Mrackého, Karel Eusebius Mracký, který zahájil násilnou rekatolizaci panství. Během povstání poddaných v r. 1626 byla vypleněna zdejší tvrz i kostel. Zkázu tvrze dovršilo drancování vojska během třicetileté války. V r. 1638 prodal Karel Eusebius Mracký zpustlou tvrz s vypáleným dvorem a vsí Svojšicemi Anně Kamile z Enkenfurtu. Nová majitelka začala v místech zpustlé tvrze, snad s použitím části jejího obvodového zdiva, budovat raně barokní zámek, jednopatrový a již tehdy čtyřkřídlý. Ještě před dokončením stavby ale prodala Svojšice Michalovi Osvaldovi z Thunu, který r. 1678 přestavbu svojšického zámku dokončil. Po něm se majitelé opět střídali, r. 1738 ho od Jana z Kaisersteina koupil hrabě Michal Jan Althann, majitel rodového panství Králíky. V r. 1751 ale svojšický zámek vyhořel, v l. 1755-1758 byl opraven a rokokově přestavěn podle plánu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Při této přestavbě byly nárožní rizality zvýšením o jedno patro změněny v nárožní věže. Budova i věže byly nově zastřešeny vysokými mansardovými střechami. Nově byl upraven a ozdoben východní vstupní portál a v jižním křídle byla zřízena kaple sv. Jana Nepomuckého. Fasády zámku byly bohatě rozčleněny římsami, pilastry a nadokenními frontony. Nejrozsáhlejší výzdoba byla provedena na západním zahradním průčelí zámku. Okolo zámku byla zřízena zahrada a park. V této rokokové podobě se dodnes dochovala úprava západního a severního zámeckého křídla. Ve svojšickém zámku se však Althannové zdržovali jen málo. R. 1775 byl zámek obléhán vzbouřenými poddanými, ale neúspěšně. Poslední velké stavební úpravy na zámku provedl v r. 1847 Michal Josef Althanna. Východní a jižní křídlo a současně i nárožní věže na východní straně byly zvýšeny o jedno patro. Bylo odstraněno mansardové zastřešení těchto částí zámku a zrušeny nádvorní arkády jižního a východního křídla. Nové fasády přestavěných křídel byly ozdobeny bosáží a výrazně odlišeny od fasád původních. Tím byl porušen původně jednotný rokokový charakter stavby. Nově bylo upraveno i vstupní průčelí. Střední rizalit na tomto průčelí byl zvýšen rovněž na dvě patra a nově zakončen štítem s althanovským erbem. Současně s přestavbou zámku byly do dnešní podoby upraveny i hospodářské budovy v sousedství zámku. V zámku umístil Michal Josef Althann knihovnu (převážně ekonomické spisy). Althannům náležel svojšický zámek až do r. 1923, kdy jej při první pozemkové reformě Michal Karel Althann postoupil řádu anglických panen. Ten zámek přizpůsobil charitativním účelům, úpravy se však týkaly jen interiérů, zvláště přízemních částí. Od r. 1945 zámek sloužil jako sociální ústav a domov důchodců hlavního města Prahy. V l. 1995-2000 proběhla památková obnova celé stavby. - Jedná se o čtyřkřídlou barokní stavbu (s rokokovou a klasicistní úpravou) okolo čtvercového nádvoří, do něhož je otevřen v přízemí pilířovými, v patře slepými arkádami. - Jižně a východně od zámku stojí jeho hospodářské budovy. - Zámek je dnes v majetku Ústavu sociálních služeb hlavního města Prahy, nadále slouží jako domov důchodců a sociální ústav. Veřejnosti není přístupný.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * vodní tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké kaple * zámecké knihovny * zámecké parky * baroko * rokoko * klasicismus * domovy důchodců * sociální ústavy
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 490.
|
|---|
| ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 482-483.
|
|---|
| Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 393.
|
|---|
| Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2011-08-29]. Dostupné z: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/svojsice/zamek.
|
|---|
| Viz též souvísející | Zámecký park (Svojšice, Kolín, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (2) - ČLÁNKY
|
|---|
