Geografické jméno | Hlaváčova Lhota (Česko : zaniklá obec)
|
---|
Místo | Třebovle (Česko)
|
---|
Okres | Kolín
|
---|
Události | 1381 - první zmínka o obci
|
---|
Osobnosti | Mladotové ze Solopysk (rod) - majitelé panství
|
---|
| Krakovští z Kolovrat (rod) - majitelé panství
|
---|
| Harbuval-Chamaré (rod) - majitelé panství
|
---|
Popis | Bývalá obec Hlaváčova Lhota stávala asi 4 km severozápadně od Kouřimi a 18 západně od Kolína, západně u obce Třebovle. Původně nazývána Lhota pod Lipskou (nebo pod Lipany). - Písemně poprvé připomínána v r. 1381, tehdy odtud pocházel Václav, služebník Kuneše z Třebovle. V r. 1415 náležela Mikuláši z Lipan, krátce na to klášteru v Klášterní Skalici. Po zničení kláštera v r. 1431 Lhotu zabralo město Kouřim, r. 1436 ji císař Zikmund daroval za válečné zásluhy Volfartovi z Radimi. Držitelé obce se rychle střídali (ve druhé polovině 15. stol. Jan z Bříště, r. 1499 Alžběta, dcera Bernarda Opla, v l. 1500-1518 pražští měšťané Jan Zeman a jeho syn Jiří, r. 1522 Jan Novodvorský z Třebovle a jeho manželka Eliška, v r. 1572 Jan Čeněk z Džbánova, r. 1574 Dorota Novodvorská z Bítova, r. 1589 Mikuláš Valrych z Bubna a Eva Hlaváčová z Jelčan, r. 1591 její sestra Zbyňková z Jelčan). Počátkem 17. stol. náležela obec Hlaváčům z Vojenic, po nich nazývána Hlaváčova Lhota. Během třicetileté války obec zanikla, potom je ve Lhotě zmiňován pouze dvůr, v r. 1654 patřil Dorotě z Krejsenova. Na počátku 18. stol. držel dvůr Vilém Jaroslav Mladota ze Solopysk, po něm od r. 1701 Vilém Leopold Záruba z Hustířan. Od něho získala dvůr Lhotu v r. 1710 (výměnou za dvůr Bohnice) Ludmila Popelová z Lobkovic, od r. 1713 opět Mladotové ze Solopysk. Jan Václav Mladota ze Solopysk v r. 1755 postoupil dvůr Lhota nejvyššímu purkrabímu hraběti Filipovi Krakovskému z Kolovrat. Ten při hospodářském dvoře vystavěl zámek. V r. 1764 koupila panství Barbora Harbuval-Chamaré, která nechala obnovit obec pod dnešním názvem Hlaváčova Lhota. Při dvoře vzniklo ještě 5 domů, v l. 1785-1789 (v josefínském katastru) se Hlaváčova Lhota stala katastrální obcí. R. 1803 koupil Lhotu kutnohorský měšťan Václav Milner (jeho syn Václav byl poslancem zemského sněmu), jeho dědicové prodali r. 1866 Lhotu hraběti Karlu Michalu Althanovi, majiteli Svojšic. Posledními majiteli byli v l. 1885-1950 Frauenbergové, za nich byl obnoven zámek i dvůr. - Po r. 1945 získalo zabavený statek do užívání zemědělské družstvo, zámek zpustl a byl zbořen. Z bývalé obce se dodnes dochoval pouze hospodářský dvůr Hlaváčova Lhota, který je součástí obce Třebovle.
|
---|
Klíč.slova | obce * zaniklé obce * dějiny obce * majitelé obce * zámky * zaniklé zámky
|
---|
Citace | ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 113-114.
|
---|
| ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 90-91.
|
---|
| Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2009-07-21]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hlavacova-lhota.
|
---|
Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
---|
Odkazy | (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
---|