| Jméno korporace | Mlýn (Dražice, Mladá Boleslav, Česko)
|
|---|
| Jiné jméno | Dražický mlýn
|
|---|
| Poddražický mlýn
|
|---|
| Místo | Dražice (Mladá Boleslav, Česko)
|
|---|
| Události | 1341 - první zmínka o mlýnu
|
|---|
| Osobnosti | Čančík, Václav, - rolník a družstevní organizátor
|
|---|
| Novák, Karel, - elektrotechnik a energetik
|
|---|
| Popis | Na řece Jizeře, severně od obce Dražice. - První zmínka o mlýnu v Dražicích je z r. 1341, kdy pražský biskup Jan IV. z Dražic uložil mlýnu povinnost přispívat na chod dražického kostela. Koncem 14. stol. byl mlýn v majetku Petra z Kosti a Vartemberka, ten r. 1397 mlýn prodal Haškovi z Brodce. Další zprávy o mlýnu chybí až do r. 1594, kdy jej převzal Vávra, syn mlynáře Ondřeje a jeho manželky Uršuly. Od královské komory mlýn (snad podle některého bývalého majitele zvaný tehdy Krátkovský) v r. 1602 koupil Jan Libštejn ze Zámostí. Během třicetileté války byl mlýn pobořen a mlynář patrně zabit, v r. 1629 získala mlýn Anna, manželka Matyáše Arnoldiho z Klarštejna. Jména mlynářů v té době ale známa nejsou. Dědičkou mlýna byla potom Polyxena Alžběta hraběnka Desfours, rozená z Klarštejna, ta jej r. 1743 prodala Janu Ziegelheimovi. Mlýn byl v té době zděný, o čtyřech složeních, s jahelkou, konírnou, chlévem, prasečincem, špýcharem a dřevěnou komorou se sklepem a druhým sklepem ve skále, s přilehlými pozemky, se zahrádkou a s pomocníky - mleči z Hrušova a z benáteckého panství. Po Ziegelheimech získal mlýn v dražbě r. 1791 mlynář Matěj Vondrů, zvaný Drážný, který si mlýn r. 1807 vyměnil s mlynářem Zvěřinou. Zvěřinovi synové po smrti otce r. 1845 mlýn prodali Josefu Stanislavu Benešovskému, od něj v r. 1876 mlýn koupil Josef Kysela. Po jeho smrti zde hospodařila jeho vdova Marie Kyselová, od ní r. 1899 mlýn koupilo hospodářské družstvo Obilní skladiště, umělecký válcový mlýn a pekárna, s r. o. v Dražicích nad Jizerou. Družstvo mlýn zmodernizovalo, v r. 1910 zde jeho ředitel Václav Čančík (na doporučení ing. Karla Nováka z pražské techniky) nechal postavit hydroelektrárnu se dvěma turbínami (výkon 300 HP). V r. 1917 již bylo na dražickou elektrárnu napojeno 69 obcí. Družstvo prosperovalo, v l. 1926-1939 dosáhlo svého vrcholu, mlýn r. 1926 dosahoval výkonu až tří vagónů obilí denně. Do slibného vývoje pak zasáhla druhá světová válka a rok 1948. Znárodněné družstvo se přeorientovalo na výrobky a služby pro domácnost a sportovní vyžití. Od r. 1956 přibyla zakázková výroba ohřívačů vody, tato výroba se zde vpodstatě udržela dodnes. - Budova mlýna je dnes součástí areálu soukromé společnosti Družstevní závody Dražice–strojírna, s.r.o., kterou od r. 2006 vlastní švédská společnost NIBE Industrier AB.
|
|---|
| Klíč.slova | mlýny * majitelé mlýna * vodní mlýny * vodní elektrárny * výrobní družstva * družstva * družstevnictví
|
|---|
| Citace | KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. I., Berounsko, Hořovicko, Rakovnicko, Kladensko, Slánsko, Mělnicko, Brandýsko a Mladoboleslavsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 240-243.
|
|---|
| Družstevní závody Dražice: historie společnosti [online]. c2012. [cit. 22.11.2012]. Dostupné z: http://www.dzd.cz/index.php/cs/profil/historie-spolecnosti.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (3) - ČLÁNKY
|
|---|
