Původně tvrz, která zde stála nejpozději od 15. stol. Písemně připomínána r. 1558. Za majitelů panství Bubnů z Bubna byla obnovena a přestavěna na renesanční zámek. Po požáru r. 1765 nechali další majitelé panství Kounicové na místě renesančního zámku postavit r. 1770 zámek barokní. Z větší části bylo použito přízemí starší stavby. - Dvoupatrová budova o dvou křídlech, krytá valbovými střechami, byla později doplněna rozsáhlým anglickým parkem s rybníkem, při jehož budování zanikly pozůstatky opevnění renesanční tvrze. Jižní křídlo bylo později rozšířeno o přístavek s průjezdem a vrátnicí. - Místnosti uvnitř sklenuté plackami a některé zdobené rokokovými supraportami s krajinomalbami. - Do r. 1934 vlastnili zámek knížata z Hohenlohe, poté ho koupil pražský architekt ing. Václav Stieber, za války ho zabrali Němci a po r. 1948 byl znárodněn. Sídlila zde základní škola a Místní národní výbor. V r. 1993 se vrátil v rámci restitucí do rukou bývalého majitele V. Stiebra, který ho prodal firmě Royal Invest a poté propadl bance. Zdevastovaný zámek koupili r. 2004 Martin Jonáš a František Báček, kteří ho postupně obnovují.
Klíč.slova
tvrze * přestavěné tvrze * zámky * majitelé zámku * zámecké parky * renesance * baroko * rokoko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 139.
ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. Praha: Libri, 2003, s. 67-71.
SOUBUSTA, Jindřich, ŠOLC, Václav. Březno včera a dnes. Březno: Obecní úřad, s. 28-33.
